Nové hrozby: Aktuální výzvy v ochraně měkkých cílů

Ochrana měkkých cílů je v dnešní době stále palčivějším tématem. V pátek 12. ledna se v historické budově pražského Karolina sešli bezpečnostní experti, aby společně diskutovali o aktuální situaci i o možných přístupech a technologiích, které mohou přispět k lepší ochraně. Diskuzní setkání proběhlo pod záštitou Ústředního krizového štábu Univerzity Karlovy a uspořádalo jej sdružení ASIS, které spojuje bezpečnostní profesionály z celého světa.

Měkké cíle, jako jsou školy, nemocnice, nákupní centra či veřejná shromáždění, jsou místy s vysokou koncentrací civilistů, a tudíž představují lákavý terč pro potenciální útočníky. Historie je bohužel plná příkladů, kdy nedostatečná ochrana těchto míst vedla k tragédiím. Přesto široká veřejnost donedávna žila v přesvědčení, že se problém týká hlavně zahraničí, dokud ke sklonku minulého roku nedošlo k osudné střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, k tragédii, kterou nikdo nečekal ani v nejčernějším snu.

Technologie ve službách bezpečnosti

Technologický pokrok představuje pro ochranu měkkých cílů nové možnosti, které jsou flexibilní a komplexní a jsou schopná reagovat v reálném čase na různorodé spektrum potenciálních rizik.

Prezentované systémy jako detekce nestandardních zvuků od firmy Jalud Embedded, krizový a svolávací systém SAFETE, komunikační síť MUNIPOLIS, nadstavbové systémy sdíleného situačního povědomí od firmy iVISEC či video analytika Innovis, jsou příkladem inovací, které mohou významně přispět k lepší prevenci, zrychlit reakci na krizové situace, a především umožní bezprostředně předat nejpřesnější informace složkám Integrovaného záchranného systému.

Ve hře o čas

Nicméně, Jan Čulík z Innovis k tomu poznamenal: "K dispozici máme širokou škálu technologií, je třeba si uvědomit, že žádná z nich není univerzálním řešením. Účinnost technologií stojí na jejich vhodné kombinaci a integrované spolupráci mezi nimi, stejně jako na spolupráci lidí, kteří tyto technologie používají a spoléhají se na ně."

Veřejnost je potřeba připravit na to, že událostem, jako byl útok osamělého střelce na Filozofické fakultě UK, nelze úplně předejít. Známe spoustu technologií, které umí detekovat hrozby a upozornit na ně. Jsou to ale lidé, kdo musí během krize jednat a rozhodovat. Je jedno, zda jsou to bezpečnostní manažeři, operátoři nebo lidé z místa nebezpečí. I přes existenci bezpečnostních opatření může být reakce nedostatečná. Během život ohrožujících událostí se hraje o čas a neznalost základních bezpečnostních postupů může vyústit ve ztrátu lidského života.

Jednotná metodika pro vyšší ochranu?

Bez jednotné metodiky a certifikovaných postupů zůstává ochrana měkkých cílů fragmentovaná a často neúplná. Na tom se shodla většina expertů. Velkým přínosem by byla spolupráce a koordinace státního a soukromého sektoru, které by zaštítily vzdělávání veřejnosti, zaměstnanců, studentů a dalších zranitelných skupin, aby byly připraveny v krizových situacích správně reagovat.

Například, v praxi policie během zásahů využívá propracovaných postupů a v této oblasti vzdělává také vedení škol. Na druhou stranu nedochází k efektivnímu předávání těchto znalostí mezi samotnými pedagogy, žáky nebo studenty. V jiných případech naopak dochází k tomu, že od různých institucí a školitelů dostávají protichůdné informace.

Klíčem je bezpečnostní analýza

"Bez technologických řešení a vzdělávání to dnes už nepůjde. Nesmíme však zapomínat na to, že každý objekt, budova nebo prostranství jsou specifická a jedinečná. Bezpečnost závisí na základní bezpečnostní analýze. Ta je pro ochranu naprosto klíčová," uzavřel diskuzi Oldřich Rutar, viceprezident české a slovenské pobočky sdružení ASIS.

Platforma otevřela mnoho otázek a nestačila na všechny odpovědět. Nabídla ovšem nový pohled na to, jak může technologický pokrok a vzdělávání veřejnosti vést k vyšší bezpečnosti. O dalších aspektech budou specialisté detailně diskutovat během dalších setkání, která proběhnou v tomto roce.